Světoznámý Jan Kotěra: kam za jeho skvosty ve středních Čechách?

Letos v prosinci je to 150 let od narození věhlasného architekta a vůdčí osobnosti české moderní architektury Jana Kotěry. Připomeňme si významné výročí obhlídkou klenotů moderní architektury ve středních Čechách, na kterých se jeho ruka podepsala. Zavítáme do Ratboře, Roztok u Prahy, Černošic, Králova Dvora i k Sedlčanům. 


Zvětšit mapu
Architekt mezinárodního významu a vůdčí osobnost české moderní architektury Jan Kotěra postavil řadu inovativních vil zejména v Praze. Mnohé další lze obdivovat také ve středních Čechách. Kam se za nimi vydat?
 
V Ratboři poblíž Kolína pracoval Kotěra hned na dvou vilách – zámcích. Pro Mandelíkovi, pod jejichž rukama tam vzkvétal jeden z nejmodernějších cukrovarů v Evropě, v letech 1910-1913 vystavěl vilu známou jako Nový zámek či jako Chateau Kotěra – to podle elegantního prvorepublikového hotelu, který v něm sídlí. V přístavbě symetrické budovy je provozována oblíbená restaurace. Cukrovar zanikl, velkorysá budova vzniklá v době Kotěrova vrcholného tvůrčího období stojí dodnes a je jedinečnou připomínkou období, kdy byla Ratboř význačným centrem, které s oblibou navštěvovaly slavné osobnosti kulturního, vědeckého i politického života. Dle dochovaných záznamů ji navštívil i sám prezident Masaryk.  
 
Budova byla pojata jako moderní panské sídlo. Nový zámek se vyznačuje velkorysou trojkřídlou kompozicí. Jeho střední část vrcholí kupolí s alegorickými sochami Hmoty a Ducha od Jana Štursy. Vila určená pro Ottu a Ervína Mendelkovy obsahovala dva samostatné apartmány. Architekt Kotěra pro ně navrhnul také všechny doplňující prvky jako dveře, parkety, kryty topných těles, nábytek či svítidla. Ty v restauraci nejsou původní, ale do doby první republiky vás spolehlivě přenesou. 
 
Na sousedním Starém zámku s dlouhou historií se rovněž podepsal Kotěra, a to když ho roku 1912 upravil a rozšířil o moderní přístavbu. Vytvořil tak architektonicky zcela ojedinělé dílo, patřící k nejodvážnějším počinům na českém venkově. Přestavba v sobě spojuje ducha starého zemanského sídla s moderní představou o bydlení z první poloviny 20. století. Roku 1990 byl zámek navrácen původním majitelům, kterým byl za války zabaven. Momentálně si ho můžete prohlédnout zvenčí zpoza plotu, jeho interiér na opravu teprve čeká. 
 
Z Ratboře je to co by kamenem dohodil do Kolína, kde na místním hřbitově odpočívají Arnošt Mendelík i další podnikatel a majitel kolínského závodu na výrobu obuvi, pan Zikmund Feldmann. Autorem jejich náhrobků je Jan Kotěra. Když už budete v Kolíně, nenechte si ujít výhled na město z místní Vodárny. Rozhledna vzniklá z bývalé vodárenské věže je dílem Františka Jandy, který byl Kotěrovým žákem. 
 
Přesuňme se k Sedlčanům do obce Červený Hrádek. V ní stojí stejnojmenný zámek, kterému nynější podobu vtiskl na konci 19. století právě Kotěra. V současné době je přístupný pouze přilehlý park, z něhož lze architektův um obdivovat. 
 
Putování po středních Čechách v Kotěrových stopách pokračuje na Berounsku v Králově Dvoře. Historie města je spjata se založením místních železáren. V době jejich největšího rozkvětu se tu začala organizovat výstavba dělnických kolonií, úřednických domů, závodního hotelu, nemocnice a dalších souvisejících objektů. Na projektování mnoha z nich se Kotěra podílel. V nedalekých Chrustenicích realizoval Götzovu vilu, která je podle jeho žáka Novotného nejvěrnějším českým překladem anglického domu. 
 
Kotěra stavěl vily a jednou z nejvýznamnějších vilových lokalit ve středních Čechách jsou Černošice. Staly se jí na počátku 20. století, kdy tu co by kamenem dohodil od Prahy začaly vznikat nové vilové domy s vysokou architektonickou hodnotou. Jsou symbiózou zdejší krásné přírody a té nejlepší dobové architektury. Objevíte je, vydáte-li se od vlakového nádraží po místní naučné stezce. 
 
Ze všech vil by vaší pozornosti rozhodně neměly uniknout ty, které projektoval věhlasný architekt Jan Kotěra. Fröhlichova letní vila ve Střední ulici 360 patří k jeho raným dílům. Originálně v ní skloubil vliv soudobé anglické vilové architektury s tradiční českou lidovou tvorbou, což byl jeden z trendů rodící se moderní architektury. Jemnou freskovou dekoraci exteriéru s motivy květinových festonů si podle Kotěrova návrhu zhotovil sám majitel domu. 
 
Další Kotěrův počin, tentokrát z období jeho vrcholné tvůrčí etapy, hledejte na Karlštejnské ulici 282. Vilu postavenou ve stylu geometrické moderny architekt projektoval pro ředitele železáren v Králově Dvoře Emila Kratochvíla, který byl zároveň mecenášem umění. V architektuře Kratochvílovy vily jsou patrné vlivy anglického domu i vídeňského neoklasicismu a jejím příznačným rysem je užití režného zdiva. 
 
Kotěrův vliv lze pozorovat i na budovách projektovaných jeho žáky: sokolovně od Jaroslava Fröhlicha a rodinném domě od Františka Jandy v sousedních Dolních Mokropsech. 

Vytvořeno 9.12.2021 14:07:54 | přečteno 447x | Barbora-

Navigace

Blog

 
 
 
load