Vyhledávání

Neobjevená místa

Objevte více

Čertova brázda, Sázava

Čertova či Prokopova brázda je jednou z největších záhad nejenom České republiky. Tvoří ji linie dlouhá desítky kilometrů jež zaříznutá do kraje spojuje krajiny mezi Sázavou a Chotouní. Začíná v městečku Sázava v místě zvaném Černé Budy.

Podle pověstí prý vyoral Čertovu brázdu sám svatý Prokop, který si do pluhu zapřáhl čerta.  Výzkumy odhalily obrovský příkop o délce 21 kilometrů, který je 14 až 20 metrů široký má rovné dno a šikmo se svažující stěny. Mnohdy  se zakusuje dva až šest metrů pod úroveň terénu. Některé její úseky čertovy brázdy již nenávratně splynuly s místními komunikacemi a ty které se dochovaly mají podobu mohutných úvozů a příkopů v lesích.

Legenda říká, že čert svatého provokoval. Ten se však nenechal strhnout k boji, v němž by čerta chtěl zničit. Místo toho ho zkrotil a zapřáhl do pluhu a křížem v pravé ruce jej popoháněl. Oral s ním brázdu ke své rodné vsi, kde si z pluhu oklepal hlínu. Tak měla vzniknout podle pověsti Čertova brázda i mohyla na jejím konci v Chotouni, rodišti světce. 

V době národního obrození byla rozšířena představa, že Čertova brázda mohla být v raném středověku hranicí a obranným příkopem mezi územím kmene Zličanů s centrem v Kouřimi a Přemyslovců s centrem v Praze. Jakási česká obdoba hranice Římské říše Limes Romanus. 

Hmotné podklady pro datování vzniku a využívání Čertovy brázdy neexistují. Podle některých českých archeologů může soustředění archeologických nálezů kolem Sázavy naznačovat dobu vzniku už v mladší době kamenné (více než před 6000lety) .Tehdy se v okolí Sázavy těžil krystalický vápenec. Přestože se žádné vývrty nenašly, rozbor nalezených náramků dokládá, že se jedná skutečně o sázavský vápenec. Náramky vyrobené ze sázavského vápence se našly až na území Německa a je tedy pravděpodobné, že skutečně docházelo k jakémusi směnnému obchodu zboží skrze tuto stezku. Čertova brázda tak mohla sloužit jako pravěká dálnice, jako pracovní a obchodní stezka. Patrně šlo také o jakousi rituální cestu, protože propojuje i několik pravěkých pohřebišť a posvátných vodních pramenů. Je jisté, že některé úseky Čertovy brázdy byly používány ještě ve středověku jako cesty. Přesné datování vzniku však nemáme.

Čertova brázda by bývala mohla být největší pravěkou stavbou ve střední Evropě - kdyby se o ní vědělo a kdyby zůstala zachována. Bohužel časem Čertova brázda podlehla zemědělským a průmyslovým úpravám krajiny, byla zavážena a zaorávána nebo využívána jako místo pro skládky. Dnes se na celé trase zachovalo jen pár kratších úseků, které dávají představu jak kdysi mohla tato záhadná cesta vypadat.

Z hlediska členění a dosavadních výzkumů se dá Čertova brázda rozdělit na 4 hlavní úseky: Čertova brázda u Sázavy(Sázava - Radlice), střední část Čertovy brázdy(Radlice-Lipská hora), Čertova brázda mezi Lipany a Chotouní(Lipská hora- Chotouň), Čertova brázda za Chotouní(středověká legenda sice tady brázdu ukončuje, nicméně podle artefaktů v krajině tady brázda nekončila, ale pokračovala k brodu přes Labe, kdysi Svinibrod).

Vyskytují se i názory, že Čertova brázda není dílem lidských rukou, ale geologickým útvarem -zlomem v krajině. Této interpretaci nahrává, že krajinou tu souběžně s brázdou probíhá tzv. Kouřimský zlom, patřící do systémů zlomů Blanické brázdy.







Zvětšit mapu
Sázava

Černé Budy

Středa 24.11.
oblačno až zataženoden 4 / 8°Cnoc -3 / 1°C
Čtvrtek 25.11.
oblačnoden 1 / 5°Cnoc -3 / 1°C
Pátek 26.11.
oblačno až zataženoden 1 / 5°Cnoc -1 / 3°C
 

ODBĚR NEWSLETTERU

Aktuality na mail
Areal VrchběláFilm office - Středočeská filmová kancelář

Kontakt

Středočeská centrála cestovního ruchu

Husova 156/21, 110 00 Praha 1
Tel: +420 222 288 911
E-mail: info@sccr.cz

 
load